Feráty Hochalmspitze 14.07.2006 - 16.07.2006

Pánská jízda ve složení Michal, Martin, Radek, Honza a Petr vyrazila v 8 hodin ráno jednou (!) Oktávií do Rakouska - už cestou se jednoznačně vytřídila business class (ti vepředu) a ekonomy (tři namačkaní vzadu). Cestou přes Kaplici jsme si dali oběd (kupodivu na jedné lavici seděli dva a na jedné se mačkali tři…). U Attersee jsme se vykoupali a k večeru jsme dojeli do údolí říčky Malty, kde jsme v Koschachu začali malou silničkou stoupat (asi 850 m n. m.) krásným údolím na parkoviště (1640 m n. m.). Cestou jsme měli přejíždět nějaké brody, na to jsme se moc těšili. Auto jsme opustili asi v půl sedmé a vyšlapali jsme kolem vodní nádrže Gößkarspeicher ke Gießenerhütte (2202 m n. m.), kde jsme měli objednaný nocleh. Spali jsme v pokoji pro 8 lidí, cena byla určována do jisté míry náhodně, měla být 6 EUR za noc pro členy Alpenvereinu, 12 pro nečleny.

Ráno jsme vstávali v 5 hodin a v půl šesté jsme chtěli mít snídani, byla trochu se zpožděním (vydává se prý od 6 hodin), vyrazili jsme v 6:20. Nastoupávali jsme k Lassacher Winklscharte, kde se odbočovalo cestě k hřebeni na Hochalmspitze ze západní strany. Na sněhovém poli jsme si zkoušeli cepíny, což se nám pak i hodilo při přechodu sněhového pole pod hřebenem Delmolder Grat, kde byl svah poměrně příkrý a snadno se dalo sklouznout - cepínem se ale dalo snadno chytit dřív, než člověk nějak závažně spadl a ujel, mačky potřeba nebyly. Po sněhovém poli přišla feráta, ale šlo více o přijišťování na místě, které nebylo nebezpečně vysoko ani nebylo lezecky obtížné, jištění samotné ani moc potřeba nebylo - cesta sestávala hlavně z oblézání velkých kamenů, minimálně z lezení po skále - v tomto bodě byla cesta zklamáním. Vlastně jsme celou dobu čekali, kdy přijde ferrata a místo toho se (dřív než jsme čekali - 10:30) objevila Hochalmspitze (3360 m n. m.).

Sestup dolů (od 11:20) byl nějak záživnější, také proto, že se roztáhly mraky a bylo vidět kolem, chvílemi i svítilo sluníčko. Místy byla cesta trochu nejasně značená a tak jsme se rozhodli pro všeobecné blaho postavit pěkného výrazného mužika. Scházeli jsme východním hřebenem pod Steinerne Mannln (13 hodin), odkud jsme sestupovali zpět dolů do údolí. Cestou byly občas menší ferátky při obtížnějších sestupech, ale opět spíše zajišťovací. Pod hřebenem začínalo velké a prudké sněhové pole, odkud se báječně klouzalo dolů - ale docela jsme se i báli, člověk nabere dost velkou rychlost. Níže už byly jenom kameny a docela dost pálilo sluníčko, takže ledovcové jezírko s ledovými krami nás zlákalo ke koupání (14:30-15:30). Voda byla značně ledová, vydržet se v ní dalo jen minutu či dvě, pak už člověk začal tuhnout. Spolu s námi se vykoupala Katrin, půlka z dvojice, která šla stejnou trasu kousek za námi. K chatě jsme dorazili nakonec docela brzo (16 hodin).

V neděli jsme vstávali o něco později, sešli k autu na parkovišti a sjeli dolů do údolí do vesnice Koschach, kde vede podél vodopádu Fallbach krátká, 170 metrů vysoká a relativně náročná ferrata (C-D). Její obrovskou výhodou je, že se k ní nemusí nastoupávat, od parkoviště je vzdálena asi 5 minut. Měla být na 1,5 hodiny, ale trvala nám mnohem déle (začátek v deset, konec v 12:30 - 13:30), byla hezká, místy technicky trochu náročnější a poměrně únavná na ruce. Několikrát během cesty se lana přiblíží k vodopádu a člověku se skýtají ojedinělé pohledy. na vodopád, vesnici a cesty pod skálou.

Po návratu k autu (20 minut) už nezbylo než se opět naskládat do auta a jet domů, s obligátní zastávkou na koupání u Attersee.

Naše vybavení: sedák, ferátový set, přilba, odsedávka s karabinou, cepín, mačky (nepoužili jsme)

Náklady:

• cesta autem 2x 550 km, Rakouská dálniční známka 10 dní - 7,60 EUR, poplatek na dálnici 2x 9,50 EUR
• chata 6/15 EUR za noc (člen/nečlen Alpenvereinu), snídaně 6,50 EUR, čaj 1,90 EUR, večeře 4-9 EUR, Radler 2,90 EUR, kafe 2,20 EUR
• vybavení: půjčovna (Euneco): cepín 40 Kč/den, mačky 40 Kč/den, přilba 30 Kč/den, ferátový set 60 Kč/den (včetně karabin)