Naše cesta trvala tři týdny, cestovali jsme autem (Škoda Octavia). Najeli jsme celkem 6 783 km, v autě strávili 95 hodin jízdy. Průměrná rychlost 72 km/hod, spotřeba 5,3 litrů nafty na 100 km. Spali jsme 15 nocí pod stanem, 5 v chatičkách a 2 na trajektu.
Většinu času jsme strávili v Norsku, většinu dní cestováním od památkyk památce. Naše cesty se pohybovaly ve středním, západním a východnímNorsku. Čtyři dny jsme putovali pěšky po náhorní plošiněHardangervidda.
(1) Sobota 7. 7. 2001
Odjížděli jsme z Německa z Frankfurtu kolem 10 hodiny. Přejeli jsmeNěmecko až k Berlínu a dále na sever do Rostocku. Cesta šla rychle,tak jsme si i stihli zaplavat v moři a prohlédnout Rostock (niczvláštního). Moře bylo studené, všude se povalovaly pazourky.
Trajekt nám odjížděl ve 22:45. Letos už nás nepřekvapilo, že tamzajíždějí nejen kamióny a autobusy, ale i vlaky. Sešlo z našehopůvodního plánu spát na palubě, protože pršelo.
(2) Neděle 8. 7.
Některé trajekty jezdí cestu do Treleborgu za tři hodiny, my jsme všakschválně jeli trajektem courákem, který si cestu vychutnával 7 hodina my se tak mohli cestou vyspat. Ráno nás tedy uvítalo ve Švédsku.Po třech letech jsme opět cítili vůni Skandinávie a byli šťastní,že jsme zase tu. Měli jsme dost času vítat se s krajinou a sledovat,jak se probouzí - ostatně co jiného dělat v autě, které se podlemístních zákonů smí pohybovat maximálně 70 km/hod, na dálnici místyi 110.
Slunné počasí nás zlákalo ke koupání, vybrali jsme si k tomu dvě plážeu Halmstadu. Písečná pláž, sluníčko pálí, moře podstatně teplejší nežvčera v Rostocku. Půl dne si užíváme léta a přemýšlíme, jestli námněkdo bude věřit, že i takové počasí je ve Skandinávii možné.
Po koupání jsme si stručně prošli Halmstad a jeli dále na severpo západním pobřeží Švédska. Další zastávkou na téhle traseje Göteborg, druhé největší město Švédska. Bylo znát, že je velké,trochu hůře se tu parkuje a my jsme se chvilku ve městě nemohlizorientovat. Město ničím nijak výrazně nevyniká, oživuje je hlavněkanál, který zde kdysi zbudovali Holanďané. Nejvíce se nám rozhodnělíbilo námořní muzeum, které sestává asi z desítky různých lodí,od rybářské bárky až k bitevní lodi. Všechny, včetně ponorky, je možnéprolézt od shora dolů.
První noc jsme se rozhodli strávit v lese, přestože k večeru bylamenší bouřka. Našli jsme si zastrčené místečko v lese.
(3) Pondělí 9. 7.
Ráno začíná krásně, jíme a koupeme se v nedalekém jezeře. Po chvilcecesty jsme se zastavili v motorestu na snídania plánovali další postup. Zdá se, že stejně jako před třemi letynestihneme všechno to, co jsme si naplánovali.
První dnešní pamětihodností je Blomsholm u Strömstadu. Jsou zdeprehistorické mohyly a pohřebiště s kameny vztyčenými ve tvaru lodi.Mezi nimi vede naučná stezka, příjemná procházka.
Dalším cílem je Halden, těsně za Norskou hranicí. Původně jsme sev tomto městě ani nechtěli zastavovat, pouze jsme hledali Losívodopád. Halden se nám ale zalíbil, dal by se označit za prototyppobřežního norského maloměsta - záliv, přístav, dřevěné domečky,na kopci pevnost (podle politické situace jako obrana před Dány, Švédyi Nory).
Proč jsme vlastně hledali vodopád, když po celém Norsku o ně člověkzakopává? Jeden z průvodců se zmiňuje, že pod ním žije bobří kolonie.Nějak se nám tomu nechtělo věřit, ale zkusili jsme to. Vodopád samotnýbyl hezký, ale nikterak výjimečný. Vydali jsme se po potoce dolů mezikomáry a kopřivami a po chvilce jsme našli bobří ohryzy, až 30 cmtlusté přebobrované břízy. Bobry jsme neobjevili, jen výlezy z vodya cestičky, ale i tak to byl docela zážitek. Kousek od vodopádu jsmei přespali.
(4) Úterý 10. 7.
A opět jsme se hned po ránu mohli vykoupat. Autem jsme jeli jen párdesítek kilometrů, chtěli jsme si prohlédnout městečko Fredrikstad,tedy opevněnou část města. Ta se nám velmi líbila, dřevěné městečkoohraničené mořem a vodním příkopem, s kouzelným půdorysem. Uvnitřtypické skandinávské barevné dřevěné domky. V jednom z nich bylai výtečná kavárna, kde před našima očima našlehali výborné capucinoa horkou čokoládu - zdlouhavým, až rituálním postupem.
Další naše cesta vedla směrem na Oslo podél Oslofjordu, který jsmeposléze podjeli podmořským tunelem a rázem se ocitli v horách jižníhoNorska. Naším cílem bylo městečko Konsberg a jeho stříbrné doly.Průvodcem slibovaná cesta 300 metrů pod zem se však nekonala, neboťdoly byly zrovna letos zavřené...
Zbývala nám ještě jedna naděje dnešního dne: zábavní vodní park u Bo.Počasí se střídalo, chvíli modrá obloha, chvíli od mrakem, chvílidéšť. A večer se blížil. Jak jsme se posouvali k Bo, zdálo se nám tocelé divné - všude jen hory a malá městečka, nefrekventovanésilnice... kde tady, daleko od jakéhokoliv velkého města, má být jedenz nejlepších evropských vodních parků? I příjezd do Bo bylnepřesvědčivý - žádná výrazná reklama, malé městečko... Jakási šipkaukazovala do hor... nic moc už od toho nečekáme, ale jedeme.A skutečně! Park tu je, v lese, schovaný v horách. Desítky atrakcí,všude batolata, děti, mládež i dospělí. Rychle se převlékáme a jedemena rychloskluzavku, pěkně to sviští. Dále jsou tu různé tobogány,horská dráha na člunu po vodě - ta nás bavila asi nejvíc. Vylezli jsmena věž, asi 25 metrů nad zem, kde nás posadili do člunu a svrhli dolů.Je to docela rychlost, za chvilku jsme dole a proud vody nás tlačízase nahoru, následuje další hup a cesta dolů. Pak zatáčka a uzavřenýtobogán, kde není vůbec nic vidět. Řítíme se kupředu, občas nás tovrhne doprava, někdy doleva nebo hupem dolů. Ještě větší síla bylacentrifuga - na začátku jen tobogán, krátký, ale velmi prudký. Nekončívšak v bazénu, ale dosti velkou rychlostí nás přilepené na pravoustranu tobogánu vymrštil do nádoby ve tvaru trychtýře, ten jsmesetrvačností asi čtyřikrát objeli a pak propadli otvorem uprostředdo bazénu pod trychtýřem. Další adrenalinovou atrakcí je skluzavkave tvaru hyperboly - zpočátku téměř volný pád, pak prudký oblouka vodorovné brždění v bazénku ve tvaru mlýnského náhonu. Fofr... Jakoodpočinek jsme zvolili další atrakci - umělou řeku, která vedla kolemdokola a měla pomalý proud. Sedli jsme si na kola podobná dušiod pneumatiky a nechali se volně plout a otáčet... Hned vedle bylomožné serfovat na volné vlně nebo horolézt po umělé vodní stěně.Sluníčko svítilo a nakonec jsme bez problémů vydrželi v parku až dozavírací hodiny.
Zalehli jsme o pár kilometrů dále za vodním parkem, tentokrát bohuželbez jezírka - ale co, vykoupaní jsme byli dost.
(5) Středa 11. 7.
Přejíždíme pohoří a sjíždíme do Heddalu, naším cílem je největšípilířový dřevěný kostel v Norsku. Je moc hezký, hodně odlišnýod klasických kostelů. Má čtvercovo-kulatý půdorys, krytý ochoz kolemhlavní místnosti. Ve dřevě jsou hezké řezby.
Následuje téměř celodenní jízda přes Telemark a hory, ovšem častopřerušovaná zastávkami na focení - zdejší krajina je nádherná, byloby krásné jít tu pěšky. Hned dopoledne jsme vzali dva kluky - Čechy,kteří se rozhodli pro cestu stopem. Společně jedeme přes Seljord,Amot, Haukeligrend, Oddu, Kinsarvik až k Voringfossenu, jednomuz ánejvyšších norských vodopádů. V 300 metrů hlubokém kaňonu padáve dvou pádech, z nichž dolní je 183 metrů vysoký. Tam se loučímese stopaři - oni hned vyrážejí do Hardangerviddy, my až druhý den.Poprvé spíme v chatce, abychom se mohli v klidu a suchu zabalit- místo jsme chytli až na třetí pokus.
(6) Čtvrtek 12. 7.
Do Hardangerviddy vyrážíme z Kinsarviku. Do výšky tak 800 m. n. m.vyjíždíme autem, dalších asi 300 zdoláváme výšlapem. Tím se ocitámena náhorní plošině a i když o stoupání a klesání není nouze, převýšenínebývá více jak několik desítek metrů. První den jsme prošli Vivelia zalehli kousek před Stavali. Ušli jsme asi 26 km. Přes den sestřídalo sluníčko a déšť, potkali jsme asi 5 lidí. Cesty jsou dobřeznačené červenými "T", cesta je příjemná - není to ani blouděníneznačenou krajinou, ani cesta po turistické dálnici.
(7) Pátek 13. 7.
Odcházíme asi v 10 hodin. Procházíme Stavali a jdeme dál směremna Torahyten. Uleháme těsně pod hřebenem, takže je tam náležitý vítra zima. Nebyli tam ani komáři... Opět jsme potkali jen několik lidí.Ušli jsme podle mapy asi 6 t (norských hodin), odpovídají asi 24 km,ale naše hodina je delší než norská hodiny - obvykle potřebujeme tak 30 % navíc.
Stále ještě je znát dlouhý den - v podstatě se nestmívá, v 11 je ještěkrásně vidět. Tmavší šero nastává mezi půlnocí a třetí ráno.
(8) Sobota 14. 7.
Dopoledne jsme došli na Torehyten. Váháme, zda se vyšplhat na horuHarteigen, její siluetu jsme viděli již první den, kdy jsme ještěvůbec netušili, že k ní dojdem. Slečna dlící v chatě nám todoporučuje, nicméně dnes díky počasí zřejmě nebude nic moc vidět.Nakonec k němu vyrážíme, přicházíme až pod něj a průrvou na jehovýchodní straně lezeme nahoru. Nahoře je fantastický výhled, ale jenasi 2 minuty, pak už je jen zataženo. Tak zase slézáme dolůa pokračujeme v cestě. Harteigen byl náš nejjižnější bod, teď už sebudeme jen vracet.
Do večera ještě stihneme dojít k Haldaskar, kousíček za ním se koupemev potoce a uléháme. Přes den bylo pod mrakem, ale pršelo jen máloa krátce. Ušli jsme něco přes 20 km.
(9) Neděle 15. 7.
Hardangervidda se s námi pomalu loučí, půlku dne proprší. Jdeme směremna sever k Viveli, kde jsme byli ve čtvrtek, jen z jiné strany. Odtudje to ještě 2,5 hodiny k našemu autu, celkem asi 22 km. K autudorážíme značně mokří a ne zcela čistí asi v 17 hodin. Což je takakorát vyrazit podél Hardangerfjordu hledat cosi civilizovanéhok přespání. Několik kempů je plných, některé neposkytují zázemína sušení věcí a přerovnání auta. Nakonec zcela náhodou získáváme celýdům za cenu lepší kempové chatky (475 NOK). Dům má nejen kuchyň,obývák, záchod a koupelnu, ale i 5 ložnic a místo asi pro 20 lidí.Navíc zahrada, terasa a loď na břehu fjordu. Uvařili jsme si dobrouvečeři, umyli se, šli spát do peřin...
Předtím jsme však ještě plánovali další postup. Ukázalo se, že Švédskojiž letos nestihneme, máme dosti cílů i v Norsku.
(10) Pondělí 16. 7.
Protože jsme měli tak komfortní bydlení, dopřáli jsme si i supersnídani - dojel jsem pro čerstvý chléb, vajíčka a krevetový salát.Snídaně, jak má být...
Naše další cesta se ubírala směrem k západnímu pobřeží a doStavangeru. Cestou jsme jeli dvěma podmořskými tunely - 133 a 223metrů pod mořem. Pobřeží je velmi členité, všude spousta ostrůvků.Počasí je krásné, je daleko vidět a hory se ztrácejí v lehkém oparu.Kopce jsou zde oproti střednímu Norsku zelenější a oblejší.
Stavangerem jsme probloudili do přístavu, odkud jsme se přeplavilido městečka Tau. Z Tau jsme jeli k Lysefjordu, abychom se podívalina největší zdejší atrakci - 604 metrů vysokou skálu Kazatelna(Preikostelen), která padá kolmo přímo do Lysefjordu. Kousek se dalojet autem, následovaly dvě hodiny pěšího výstupu nahoru.
Naskytl se nám moc pěkný pohled, slunce už zapadalo za moře, Lysefjordměl krásnou modru barvu. Díky pokročilejší době už zde bylo málo lidía to bylo určitě plus. Neodolali jsme pokušení lehnout a sednout sina kraj a dívat se dolů. Člověk se bojí, ale na druhou stranu při tak velkévýšce už ztrácí měřítko - měl jsem pocit, že při 50 metrové výšce bychse bál víc.
Scházíme z kazatelny a pracně hledáme místo k přespání. Nenalézáme anikemp, ani hezké místo, tak nám nezbývá než se spokojit s kouskem loukyu silnice.
(11) Úterý 17. 7.
Po sbalení věcí a vykoupání se v jezírku jsme jeli jinou cestoudo Stavangeru, prohlédnout si město. Dříve jsme váhali, jestli hoz časových důvodů nevynechat, ale byli jsme rádi, že jsmeto neudělali. Město se nám moc líbilo, jak jeho centrum, tak přístava Gamle Stavanger - zachovalá čtvrť složená z asi 150 bílých, 200 letstarých rybářských domků, mezi nimž vedou malé dlážděné uličky.
Nad Stavangerem ční menší věž, ve které v noci hlídal "watchman",osoba vážená a důležitá v minulém století. Jejím úkolem bylo v nocihlídat město a alarmovat, vypukl-li někde požár. Požáry dříve bylyvelmi ničivé a nezřídka sklátili velkou část města. Bylo běžné mítdoma malou stříkačku na vodu, nechávat umělá náměstí mezi domy a jinakbránit šíření požárů. Norská města byla jedna z prvníchelektrifikovaných právě z důvodů obav před požáry.
Ze Stavangeru se vracíme na sever, projíždíme znovu podmořské tunelya pak ještě jeden, ještě hlubší - 260 metrů pod mořem. Ještě jedentrajekt a jsme u Bergenu. Nejdříve jsme se chtěli ubytovat, všechnychatky jsou již obsazené a tak si alespoň v kempu platíme místo prostan. Pak vyrážíme na večerní návštěvu Bergenu. Předtím si kupujeme"Bergen Card", chytrej vynález - nám šetří peníze a Bergenuje vydělává. Nákupem kartičky máme parkování a většinu atrakcí zadarmona 24 hodin. Tím pádem parkujeme suverénně přímo v hlavním přístavu,procházíme si Bryggen a necháme se vyvézt vláčkem na Floyen, kdevyhlížíme západ slunce. Do kempu se vracíme dosti pozdě, ještěsi dáváme pozdní večeři a jdeme spát.
(12) Středa 18. 7.
Skládáme si věci a chystáme se k druhému útoku na Bergen. Náš prvnícíl je dřevěný sloupový kostel, není tak velký jako heddalský, alestejně pěkný. V centru nás láká rybí trh, pak Bryggen. Je hezký, takjak ve všech prospektech. O čem jsme však nevěděli a co nás velmipřekvapilo, byly dřevěné sklady a kanceláře, umístěné za bryggenskýmprůčelím. Dřevěné malé uličky, sklady s kladkami, menší stavby - všeprosté a hezké.
Dále jsme navštívili Hakonovu halu (skandinávská obdoba našehoVladislavského sálu, ne však gotická) a Rosenkrantzovu věž, součástzdejšího panovnického sídla. Následoval kostel Mariankirchen,nejstarší bergenská stavba.
Obídek nemohl proběhnout nikde jinde než na rybím trhu. Zatímco valnávětšina stánků nabízela krevety, humry, různé ryby, losí salám, krabya další lahůdky, jeden člověk nabízel prostřený stůl a talíř těchtodobrot. Byl to dobrý obchodnický kousek a pro nás výtečný oběd.
Dalším naším vyhlídnutým cílem bylo muzeum lepry - stará nemocnice propostižené leprou, přeměněná v muzeum. Muzeum nepřekypovalo exponáty,ale i tak nám stihl naznačit, že to nebyla pěkná choroba...
Nakonec si ještě prohlížíme různé odlehlejší uličky a nakonecbergenské akvárium. Uličky byly poměrně pusté, ale malebné. Akváriumnebylo ničím příliš zajímavé, pouze krmení tuleňů a tučňáků bylopodáno jako super-show. V 17.25 začali být tučňáci i tuleni aktivnějšía někteří z nich vylézali na břeh. V 17.30 se dostavil mladíkse sluchátkovým mikrofonem na hlavě. Jeho hlas byl přenášendo reproduktorů a než rozdal dva kyblíky ryb a představil nám jednohotučňáka po druhém, uběhlo asi 30 minut.
Pro nás touhle atrakcí končila návštěva Bergenu a dojížděli jsmespokojení. Naším cílem byla další turistická senzace - Flam. Kousekpřed ním jsme spali - bylo sice trochu obtížnější najít místo, alenakonec se nám podařilo najít sympatické místečko v lese.
(13) Čtvrtek 19. 7.
Ráno našemu probouzení asistují dva volně se pasoucí koně. Nejdřívmáme radost, kamarádíme se s nimi a dáváme jim Be-be sušenkys cereáliemi. To se nám záhy vymstí, protože nám začnou žvýkatkarimatky, rozšlápnou nám vařič, chtějí si taky čistit zuby... protoženení snadná a bezpečná záležitost koně odstrkovat, zbaběle jsmesi snídani vzali do auta - a koně museli jen koukat okýnkem. PosledníBe-be sušenky jsme museli použít na odlákání koňů od auta, abychommohli vůbec odjet.
Za chvilku už jsme ve Flamu a těšíme se, že uvidíme ten zázrak - vlak,který místy stoupá až 1:18, projíždí dvaceti tunely, které jsou kvůlivelkému převýšení jsou některé vystříleny spirálovitě, a to všechnomalebným údolím. Údolí bylo pěkné, vlak nebyl žádný moc velký zázraka celé to bylo strašně turistické. Cestu dolů jsme absolvovalise skupinou Američanů a to už bylo utrpení - těšili jsme se, až užbudeme pryč.
Jeli jsme se zběžně podívat do údolí Auranddal a najíst se. Dálena sever jsme se dostali tunelem dlouhým 25 kilometrů (!). V horáchjsme poté spokojeně přistáli v malé roztomilé chatce v kempus výhledem na potok s vodopádem.
(14) Pátek 20. 7.
Hlavní atrakcí pátečního dopoledne byl výlet k ledovci Jostedalbreen,přesněji řečeno k jednomu z jeho splazů. Od parkoviště vede asi 45minutová cesta podél potoka, kde dříve býval také ledovec - míjímecedulku "Zde býval ledovec v roce 1880"... nakonec dorážíme až do roku2001 k současnému ledovci. Je opravdu i bílý, i modrý i špinavý. Tajeodspodu a tvoří potok či říčku. Je to takovej slisovanej led, hodněklouže, na něj se dá jít jen s mačkami.
Od ledovce míříme již opět autem dále na severozápad. Cestu tvořípřevážně úzké silničky, často jen pro jedno a půl auta s občasnýmrozšířením na vyhnutí se s autobusem. Naším dalším cílem je Vestkap,nejzápadnější mys Norska. Prý je to skála spadající 500 metrů kolmodo Atlantiku. Ač počasí přes den bylo krásné, u Atlantiku je v 500metrech nad mořem již oblačnost a tak jediné co vidíme je mlhaa jediné, co cítíme je silný vítr. Přesto jsme si na vyhlídku zašlia když se na chvilku rozestoupili mraky, vidělo jsme Atlantický oceán.
K večeru jsme pokračovali směrem na Alesund. Protože pobřeží bylodosti hornaté a silnice končila trajektem, museli jsme spát na nejméněhezkém místě z celé naší cesty - na odpočívadle.
(15) Sobota 21. 7.
Trajekt nám dovezl kousek před Alesund, kde zrovna probíhal jakýsizávod lodí a s tím spojený festival, takže všude bylo dosti živo.Město osidluje hned několik zálivů, poloostrůvky mezi nimi vystřelujíz centra jak hvězdice. Z jednoho z nich vede kamenné molo skoro ažk jinému, přístav je tak uzavřen a zůstal jen úzký průplav. Běhemfestivalu stála na každé straně průplavu dechovka (modří a bílí),kteří se navzájem trumfovali v kráse a síle písní. A mezitím se namoři proháněly lodě, od malých člunů až po jachty a plachetnice.
V jednom ze zálivů mělo živou upoutávku zdejší muzeum - vytáhlina břeh stroje na pálení tuku (staré dieselové stroje, naolejované,funící, klepající, hlučné ale krásné), smažili jakési rybí placičky,děti mohly zatloukat hřebíky do pražce nebo si hrát s kladkami...takže jsme do toho muzea šli. Několik expozic se nacházelo v budově, například kompletní vybavení dílny ševce, v parku u muzea byl zase skanzen. Tam se vedle procházení školy, mlýna, rybářské chaty apod. dalo také chodit na chůdách a házet podkovou.
Další naše cesta vedla dále na sever. Chtěli jsme přespat u městaMolde, ale nebylo to snadné - všude jsou buď hory, ve kterých nejsoucesty, nebo tu jsou v údolích cesty, ale stojí v nich domy a bydlílidé. Vede-li někam vedlejší cesta, vede k nějakému domku. A s autemje hledání přece jen o něco těžší než pěšky. Nakonec jsme našli kousekmísta na stan na malé loučce.
(16) Neděle 22. 7.
Jelikož je neděle, musíme do kostela :-)) - nabízí se Trollkyrkja,kostel trolů. Cesta k němu vede asi dvě hodiny - a to se nám nanorských památkách líbí - člověk se i projde, málokdy lze až na místodojet autem, nestaví lanovky, na útesech nestaví zábradlí. Již ceduleu parkoviště nás varovala, že je potřeba mít vlastní baterku - tu myjsme ovšem neměli, jen zapalovač a svíčku. Naštěstí, když jsme vylezliaž nahoru ke "kostelu", potkali jsme německé turisty, kteří nám řekli,že o kousek výše u jezera našli louče. Tak jsme si pro ně došlia prohlédli si trolí kostel.
Jde o jeskyni o třech částech, vyhloubené vodou. Nejnižší jeskyněje velmi tmavá a je potřeba na ní mít světlo - hořící fakule bylaúžasná, oproti baterkářům jsme měli cestu mnohem malebnějšía romantičtější. Jeskyně se klikatí, pod nohami zurčí potok a pozvolnase člověk dostane až na její konec, kde je malá síň s jezírkem, do níždopadá vodopád. Na rozdíl od vody, člověk tudy nemůže prolézt, musíven, popolézt výš a po žebříku sestoupit do velké světlé dutinyve skále, do které vodopádem dopadá voda, tvoří malé jezírko-potoka dalším vodopádem spadá do prostřední jeskyně, kterou jsme již vidělina konci první jeskyně.
Další naše kroky vedou do Molde, malebně nazývaného "město růží"- růže tu sem tam opravdu jsou, ale jinak nás toto město přílišneoslovilo. Raději jsme jeli dál projet Zlatou cestu, jejížnejznámější část je Cesta trolů. Cesta po Zlaté cestě skýtá krásnépohledy na vysoké hory a strmá úbočí. Cesta trolů stoupá v dlouhýchserpentýnách do Průsmyku trolů a klesá Orlí cestou do Geirangeru. Stoupání není tak prudké a serpentýn je v norských horách dostatekvšude, ale přesto je Orlí cesta hezká a zajímavá.
Kousek za ní uléháme v kempu, který jsme si raději zarezervovalipředem. Majitel a správce byl sedlák z nedalekého statku, takže jsmeho nejdříve museli najít a sundat z traktoru v siláži. "Čekia?"- ujišťuje se, že jde o správnou rezervaci.
(17) Pondělí 23. 7.
Sjeli jsme Orlí cestou do Geirangeru, cestou jsme se museli dělito silnici s ovcemi - což nebylo poprvé, kdy jsme se setkali s tím,že zdejší pastevci velkoryse pustí svoje kozy, ovce i krávy do krajiny ohraničené dvěmi horami a řekou, ať si chodí, jak se jim zlíbí. A onose jim dosti líbí na silnici.
Protože Geirangerfjord má být nejkrásnější fjord v Norsku, projelijsme se po něm výletní lodí. Z lodi byly hezky vidět vodopády, z nichžnejznámější je "Sedm sester", ale i "Opilý nešťastný milenec", tekoucínaproti, nebyl ošklivý. Cestu nám navíc zpestřily teplé vafles marmeládou a mexická loď, která také plula zálivem a střílelaz děla. Turisté na lodi si ji nadšeně fotili a Mexičani si zasena oplátku fotili a kamerovali nás.
Na další naší zastávce (Lom) jsme si chtěli prohlédnout dřevěnýkostel, ale ten již nebyl tak hezký jako ty, co jsme viděli dříve- byla to dřevěná obdoba kamenných kostelů s půdorysem do kříže.Podobný kostel jsme viděli i kousek dál v městečku Vaga, tam byloalespoň méně turistů. V Lomu jsme ještě viděli muzeum minerálů, ale tozklamalo naše očekávání, neboť oproti většina ostatních norských muzeínebylo nikterak zábavné a obsahovalo jen systematické sbírky.
Náladu nám spravila až cesta přes náhorní plošinu, na kterou jsmeodbočili z Ringebu. Tam jsme opustili "velkou" E06 a pustili se namalou cestičku, která nejdříve stoupala do kopce a pak vedla několikdesítek kilometrů po mírně zvlněné plošině, nádherně pusté, osídlenéjen lišejníky, kameny a nízkým rostlinstvem.
Místo na spaní jsme našli v nižších nadmořských výškách v krásném leseplném lišejníků. Protože bylo krásně, les nádherně voněl.
(18) Úterý 24. 7.
Dopoledne jsme dojeli do Rorosu, zachovalého hornického městečkachráněného UNESCO. Prohlédli jsme si haldy, hornické domečkya kostelík. Pak jsme navštívili muzeum měděných hutí, které bylodocela malé, ale hezké. Bylo v něm umístěno několik dřevěnýchmodelů těžebních zařízení, pump a přepravníků. Modely byly funkční.
Kousek za městem jsme si prohlídli staré doly "Olavsgruva", kde námukázali jak se těžila měděná ruda - těžba v těchto místech bylaukončena teprve před několika roky - ne, že by ruda byla vytěžena, alejejí cena na světových trzích klesla díky novým ložiskům v JižníAmerice. Nyní však prý opět stoupla a byla by rentabilní, takže možná,že těžba opět ožije.
K večeru jsme Roros opustili a jeli přespat do lesa.
(19) Středa 25. 7.
Dopoledne jsme dorazili do Lillehammeru, kde jsme měli v úmyslu udělatsi jednodenní pěšárnu lesní krajinou - jako výchozí bod nám byldoporučen Sjusjoen. Odtud jsme se (pravda, až asi ve dvě hodiny)vydali na 35 kilometrový okruh po trasách běžeckých lyžařských stopz olympijských her. Krajina byla vcelku rovná, místy lesíky, místyplaniny s bažinkami. Cestu jsme ztratili jen asi třikrát, z tohodvakrát jen tak na deset minut, ale na závěr, kolem deváté, jsmebrodili bažinkami a potoky asi hodinu a půl, než jsme se zase potkalis normální cestou. Nicméně jinak by to byl dosti průměrný výlet.
Po návratu jsme se vydali hledat místo na spaní - měli jsmevyhlédnutou cestu u jezera, ta však byla zavřená, takže jsme muselihledat dál - díky tomu a díky pokročilé době způsobené blouděním jsmekonečně viděli losy - jeden před námi beze spěchu přešel silnicia další se pásli poblíž. Asi půl hodiny jsme je pozorovali a pak jsmese šli najíst i my - a spát.
(20) Čtvrtek 26. 7.
Ráno jsme si trochu přispali, vykoupali se v jezeře a jelido Lillehammeru, kde byl naším cílem skanzen Maihaugen, zřejměnejvětší a nejznámější v celém Norsku. Byl vcelku hezký se spoustoustaveb, na druhou stranu nijak zvlášť nevynikal nad ostatními.Je pravda, že několik domů bylo "živých" (děvečky v chalupě, pekárna,chlapi na trávě, jinoši s oslíkem).
Nakonec nás nejvíce zaujala část, kterou jsme původně chtěli minout,a to "bydlení 20. století" - až leták, který tuto část uváděl jako"současnost, která se každým okamžikem stává historií a součástílidské kultury", nás přiměl zabrousit do této části. Byl zde postavendům z roku 1930, kde ve čtyřech pokojích spalo 9 lidí (služka se svýmsynem v jednom; starší synové v druhém - zároveň obýváku; rodiče,nejmenší a dvojčata v ložnici - dvojčata spala na jedné posteliv obrácených pozicích - jedno hlavou tam, druhé naopak). Další dům bylz roku 1950 a patřil bohatému obchodníkovi - ten měl asi 6 pokojů prosebe a svou ženu, auto, krb a vůbec komfort. Další dům byl z roku 1980a další 1995 - člověka by vůbec nenapadlo, jak se mění vkus týkajícíse nábytku, barev, rozmístění pokojů či vybavení, ani jak se projevujezměna životního stylu v tak krátké době - zmenšení spižíren, velkýpodíl předpřipravených jídel, více koupelen, vana i sprchový kout,více než jedna televize, místnosti bez dveří...
Naše další cesta do ke kempu kousek od Osla, kde máme zarezervovanouchatičku.
(21) Pátek 27. 7.
Ráno jsme vyrazili do Osla - chvilku jsme po něm bloudili, ale nakonecjsme se našli, koupili se "Oslo card" a spokojeně -zadarmo-zaparkovali. Nejdříve jsme se vydali centrem města podívat se nakrálovský palác, Karl Johansgate (hlavní třída), Parlament a dóm.Posléze jsme se odebrali k mořskému břehu, kde jsme si prošli pevnostAkershus, hlavní přístav s moderní radnicí a nábřeží podélpřestavěných doků. Tam jsme si také dali zmrzlinu a přeplavili se napoloostrov Bygdoy, kde jsme si prohlédli muzeum lodi Fram, muzeumKon-tiki a Ra a muzeum vikingských pohřebních lodí. Všechna muzea bylavelmi zajímavá a hezky udělaná.
Další naše cesta se stala anabází městskou hromadnou dopravou - jelijsme ke skokanskému můstku Holmenkollen, dá se vyjet a vyjít nahoruna něj, odkud je pohled na rozjezdovou a dopadovou část můstku av dalším pohledu i na Oslo. V můstku je i muzeum lyžování a simulátorskoku na lyžích.
Naše poslední návštěva patří Frognerparku, sochám Gustava Vigelanda- park je pěkný a živý i při západu slunce, všude samé grilovánía piknik. Sochy jsou hrubé, milé i násilné, prostě "skandinávské".
Přespat jsme se rozhodli až ve Švédsku, místo v lese jsme si našlikousek za norsko-švédskou hranicí už za tmy.
(22) Sobota 28. 7.
Projíždíme jižní Švédsko. Na dálnici jedeme 130, čímž o 20překračujeme povolený limit, řítíme se levým pruhem a předjíždímejedno auto za druhým. Děláme si dlouhou zastávku na koupání v jezeřea krátkou procházku Lundem, který nás také příliš neoslovil. Posledníhodiny pak trávíme v McDonaldu u Malmö, pijeme čas a čteme si. Ve22.45 nám jede opět sedmihodinový trajekt do Rostocku.
(23) Neděle 29. 7.
V půl šesté kotvíme v Rostocku a zbývá nám už jen přejet Německo zpětdo Frankurtu.
Naše dojmy
Všechna města a turistické památky mají turistické informace (kancelář), kde jsou zdarma k dispozici informace o konkrétním místě,o okolí a atrakcích v okolí. Turistické památky jsou dobře značenéz hlavních silnic hnědými cedulemi.
Téměř všichni mluví anglicky, německy poměrně málo (jen v turistickýchinformacích a významnějších památkách).
Benzínové pumpy jsou oproti českým staré a mají slabé zázemí - zpětnýodvod par neexistuje, stojan má jen jednu hadici pro obě strany, navícjeden je na benzín, jiný na naftu. Obchody jsou většinou malé, záchodnení samozřejmostí.
Fotky
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko01.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko02.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko03.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko04.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko05.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko06.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko07.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko08.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko09.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko10.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko11.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko12.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko13.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko14.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko15.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko16.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko17.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko18.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko19.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko20.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko21.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko22.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko23.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko24.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko25.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko26.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko27.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko28.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko29.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko30.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko31.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko32.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko33.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko34.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko35.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko36.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko37.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko38.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko39.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko40.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko41.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko42.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko43.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko44.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko45.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko46.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko47.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko48.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko49.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko50.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko51.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko52.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko53.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko54.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko55.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko56.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko57.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko58.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko59.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko60.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko61.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko62.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko63.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko64.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko65.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko66.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko67.jpg |
| Autor | Petr Hendl |
| Pořízení | v |
| Clona | |
| Čas | |
| ISO | |
| Kompenzace | |
| Ohnisko | mm |
| Přímý odkaz | https://www.hendl.cz/photo/2001-07-07-Norsko.html#norsko68.jpg |